Jdi na obsah Jdi na menu
 


Švýcarsko 2009 - Confederatio Helvetica

16. 11. 2009

Všechny moje cestopisy a fotogalerii najdete na

 www.taranis.estranky.cz

Úvod

 Letošní rok vyrážíme s přítelkyní Peťulou a se ségrou Mončou na 11-ti denní dovolenou do Švýcarska.Je to poprvé co jedu s dvouma ženskejma najednou,tak to snad nějak zvládnu.

Švýcarsko chceme projet křížem krážem a když zbyde čas,tak se taky podívat do Lichtenštejnského ministátečku. V plánu máme historická města,nějaké hrady,římské a megalitické památky,vodopády a když už budeme v Alpách,tak samozřejmě taky hory. Jednoduše řečeno chceme toho vidět co nejvíc a pokud možno,tak za co nejmíň.

 

Švýcarsko

11.7. sobota

V 7 ráno vyjíždíme z K.Varů a přes Cheb,Norimberk a Štutgart,projíždíme po celkem bezproblémové cestě v 15 hodin švýcarské hranice.

Naší první zastávkou jsou Rýnské vodopády,které i přes nevelkou výšku,23metrů,jsou nejmohutnější v Evropě.Mezi hřmícími vodopády se dá zajet i výletní lodí,ale my jsme tuto možnost nevyužili.

Potom jsme zamířili do historického města Stein am Rhein,které má středověké centrum a radniční náměstí je asi nejhezčím náměstím ve Švýcarsku.Na náměstí stojí domy ze 16.století ozdobené freskami a v úzkých uličkách na vás dýchne historie.Je to jedno z nejhezčích měst,jaké jsem kdy viděl.

K večeru jsme kousek od města našli ubytování v kempu.

 

12.7. neděle

Vstáváme kolem 9.hodiny a za deště balíme stan.Z kempu odjíždíme po 10.hod. a přes Zurich jedeme k Basileji.

Pár km východně od Basileje navštěvujeme nejrozlehlejší římské památky ve Švýcarsku, nazývající se Augusta Raurica.Ve zdejším areálu se nachází zbytky amfiteátru,chrámu,hrobky a dalších částí římského města,které v 1.stol.př.n.l. mělo až 20 000 obyvatel.U hrobky je také malé zoo domácích zvířat.

Odpoledne pokračujeme přes Bern do města Avenches,kde se nalézá další významná římská památka  a to amfiteátr Aventicum,pro 12 000 diváků,který je využíván dodnes pro divadelní představení.Po prohlídce amfiteátru,u kterého je i muzeum,se procházíme po klidném městě Avenches historickými uličkami.

Poté jsme měli ještě v plánu prohlídku Bernu,ale protože jsme hledali kemp déle než jsme předpokládali,tak Bern odložíme až na zítra.

Nakonec jsme našli malý útulný kemp ve vesnici Oberried jižně od Fribourghu.Večer mastíme karty a k tomu nám hraje zvonkohra zvonů místních krav.

 

13.7. pondělí

Včera jsme obnovili náš rituál s odevzdáváním jídla pohanským bohům a hned to má výsledek,je teplo a svítí sluníčko.

Po snídani vyrážíme směrem na Interlaken,odkud pokračujeme k vesnici Lauterbrunnen,u které se nachází vodopád Staubbachfall.Vodopád si nejprve fotíme z dálky a pak se vydáváme stezkou ve skále přímo pod něj.

0,5 km dále je další,a ještě zajímavější vodopád,Trümmelbachfälle.Tento vodopád sice není vidět z venku,ale o to působivější je uvnitř skály,kde se valí 20 000 l vody /s.        Ve skále vede stezka a tak si procházíme všech deset kaskád,po kterých se hřmící voda valí ohromnou rychlostí.

Po lehkém obědě se vracíme na Bern okolo Thunského jezera a protože je azuro,tak zkoušíme teplotu jezera na vlastním těle.Voda je celkem i teplá.

Po osvěžující koupeli pokračujeme do Bernu,kam přijíždíme po 17.hodině.Chvíli hledáme místo na parkování,a potom si prohlížíme hlavní město Švýcarska,jehož centrum je zapsáno na seznamu Unesco.Couráme se po městě dlážděnými uličkami,čekáme až odbije celá a na věži s hodinami se spouští něco jako Orloj.Trvá to asi minutu,ale do Orloje to má daleko.Po neúspěšném pokusu prohlédnout si výběh s mědvědy,symbolem Bernu,opouštíme hlavní město a vracíme se do kempu.

V kempu hrajeme pinčes a k večeři grilujeme masíčko,zkoušíme švýcarský pivo a přežraný jdeme spát.

 

14.7. úterý

Vstáváme v 8 a hned od rána je jasný,že bude pěknej pařák.

Kolem 9 odjíždíme z kempu a jedeme kolem Neuchatelského jezera do vesnice Noirague.Z vesnice pokračujeme pěšky po značené stezce k rokli Creux du Van,kam přicházíme po 2 hodinách.Rokle ve tvaru půlměsíce má asi 500m vysoké kolmé stěny a jsou odsud výhledy až k Neuchatelskému jezeru.Po návratu k autu se rozhodujeme,že se podíváme do Ženevy.

 Do města ležícího na břehu Ženevského jezera,přijíždíme kolem 17 hod.,tedy v dopravní špičce a tak nám trvá skoro hodinu než zaparkujem.Potom se vydáváme na prohlídku města,které nás ale moc nezaujalo.Snad jen květinové hodiny byly zajímavé,no a nejvyšší vodotrysk na světě stříkající do výšky 140m, přestal stříkat chvíli před naším příchodem,takže tenhle výlet za moc nestál.Tedy stál celkem za hovno a ještě k tomu začalo pěkně chcát.

 

15.7.středa

Vstáváme za pořádného chcance,balíme stan a když všechno sbalíme ,tak pršet přestane.

Naše další cesta vede do města Yverdon,na jehož okraji se nachází megalitická památka skládající se ze dvou řad a několika vztyčených kamenů,z nihž nejvyšší měří 4,5m.Kameny byly vztyčené asi 3000př.n.l. a pravděpodobně měly astronomický nebo kultovní účel.

Odpoledne míříme na jih,kde nedaleko Montreux leží na břehu Ženevského jezera nádherný vodní hrad Chillon pocházející ze 13.století.

U kasy jsme dostali prospekt v češtině a pak jsme šli na prohlídku hradu,kde jsme strávili přes 2 hodiny.

Po prohlídce jsme se vyvalili na pláži nedaleko hradu a vykoupali se v jezeře,které mělo celkem příjemnou teplotu.

Po osvěžující koupeli jedeme hledat kemp,který nacházíme u Versvey.Stejné jako minulý rok v Norsku,tak i tady se mi zasekly dveře od hajzlu a vysvobodit mě musela ségra.Ještě že jí tady máme.

 

16.7. čtvrtek

Vstáváme jako vždy před 8 a po snídani balíme stan a jedeme po dálnici směrem na Sierre,kde odbočíme na Grimetz.

Mezitím se ještě stavíme na krátkou prohlídku dvou hradů,tyčících se nad městem.Z hradu Tourbillon dnes už zbývají jen obvodové zdi a část hradeb.Druhá pevnost s bazilikou je nmohem zachovalejší a dnes se v něm nachází muzeum.

Poté pokračujeme serpentýnami až k jezeru do Moiry.Okolo jezera se vydáváme přes hory k ledovci do Moiry.Cesta nám zabere 3 hodiny a tak se k samotnému ledovci už nedostaneme,tak si ho k zklamání hlavně Péti,fotíme jenom od jezera.

Cesta zpátky nám zabírá další hodinu a tak dnes už nezbývá čas na nic jiného,než najít kemp pro dnešní noc,což se nám podaří u vesnice Ritzingen.

 

17.7. pátek

Ráno balíme stan a přes Furka pass pokračujeme na jih k Belinzoně.Začíná pršet a když kolem poledne dorazíme do Belinzony,tak je z toho pěknej chcanec.Když ale zaparkujeme déšť přestane a my si jdeme prohlédnout zdejší 3 hrady,které jsou na seznamu Unesco.

Začínáme hezky odspodu,takže první na řadě je Castel Grande,který je nejrozlehlejším ze všech 3 hradů.Má mohutné hradby a věže a uvnitř se nachází muzeum s kinosálem.Jako druhý je na řadě Montebello,který je o něco menší než castel grande,má také zachovalé hradby a uvnitř ve věži se nachází archeologické muzeum.Jako poslední navštěvujeme nejvýše položený sasso Corbaro,který je zároveň nejmenší z hradů a kromě zachovalého opevnění se zde nachází nepříliš zajímavé hudební expozice.

Po prohlídce posledního z hradů scházíme zpět do města a míříme na sever.

Po cestě dáváme oběd a opět začíná chcanec,který nás bude provázet po zbytek dne i noci.

Kolem 17.hodiny přijíždíme téměř 7 km dlouhým tunelem San Bernardino a míříme do vesnice Aalera,vzdálené 20 km od Churu,kde se nalézá největší a nejvýznamnější megalitická památka.Je zde vztyčeno několik desítek kamenů,které měly kultovní,astronomický nebo rituální účel a pochází z doby bronzový.

Potom už míříme do vesnice Masein,kde stavíme stan za stálého deště.

No snad se počasí zlepší.

 

18.7. sobota

Počasí se nezlepšilo.Chčije a chčije.Na koupání to není a do hor také ne.Tak si za svůj cíl volíme 50 km vzdálený mini stát Lichtenštejnsko s necelými 35 000 obyvateli.

Míříme do jeho hlavního města Vadúzu,kde jsme si vyšlápli kopec k místnímu zámku,který,ale bohužel není přístupný veřejnosti,protože zde bydlí královská rodina.Ve městě jsme si ještě prohlédli katedrálu,budovu parlamentu a prošli hlavní ulici,kde jsme nakoupili nějaké suvenýry.

Po poledni opouštíme Lichtenštejnsko a přemýšlíme,co se zbytkem dne,který nám celý proprší.

Nakonec si to valíme do města Altdorf,kam kvůli kolonám přijíždíme až po 17.hodině.

Pár km před Altdorfem navštěvujeme Tellkapel,což je kaple s malbami o Vilému Tellovi,který zde uprchl svým věznitelům.

Nachází se zde také zvonkohra,ale zvony jsme znít neslyšeli,protože jsme přijeli o pár minut později.

Ve městě Altdorf je na náměstí postavena socha Viléma tella a jeho syna,kterému zde podle legendy sestřelil šípem jablko z hlavy.

Do kempu přijíždíme až za tmy,ale vypadá to,že se večer vylepší počásko,tak zítra možná vyrazíme do hor.

 

19.7. neděle

Tak konečně se počasí umoudřilo a my můžeme vyrazit do hor.Za cíl jsme si zvolili horu Piz Liguard (3260 m ).Přes Julier pass se dostáváme kolem 11.hodiny do Pontersina ležícího kousek od St.moritzu.

Z Pontersiny (1865 m) vyrážíme zhruba na 7 hodinový trak.Z města je možné do výšky asi 2300 m na Alp Languard dojet lanovkou,ale my šlapeme hezky po svých.

A začínáme hezky klikatící se stezkou do kopce,která křižuje lanovku.Pokračujeme po značené stezce,která se už tolik neklikatí a občas se koukneme nad sebe,jak by to bylo snadné nechat se část cesty vyvézt.Jdeme pomalejším krokem a občas dáme malou přestávku.Asi po 2 hodinách se dostáváme ke konečné stanici lanovky na Alp Languard ( 2300 m ),odkud je to na vrchol zhruba 3 hodiny.

My jdeme dál po cestě,jejíž úsek je pozvolnější,než úvodní část a začínají se ukazovat i okolní vrcholky.Už vidíme i Piz Languard a tak se zastavujeme,fotíme a dáváme si stylově čokoládu Milku.Pak šlapeme dál,míjíme rozcestník u malé chatky.Pár turistů vidíme před námi a nějací nám jdou v patách.

Jak stoupáme ,tak se začínají objevovat sněhová pole,kterými se občas brodíme.

Jsme ve výšce asi 2600 m,dáváme častější přestávky,protože Péťě není moc dobře,vystoupáme asi ještě 100 m,kde si dáváme sváču a Péťa s Mončou se rozhodují sejít dolů.Ještě se společně fotíme s horami a jezerem v pozadí a já pokračuju nahoru sám.

Na vrchol mi zbývá asi něco přes doďku.Závěrečná část je o poznání náročnější než ta střední,cesta je strmější a většinou v rozbředlém sněhu.Občas musím zapojit všechny 4 končetiny.Stoupám stále nahoru a už vidím nad sebou boudu s terasou a švýcarskou vlajkou,vrchol se blíží.

Po chvíli jsem už u boudy,která je ve výšce 3200 m,takže ještě zbývá 60 m na vrchol,tyčící se na skále.

Lezu nahoru a po 15 minutách jsem u cíle,Piz Languard 3260 m.Námaha stála za to,je azuro a tak jsou zde nádherné výhledy na ostatní vrcholky nekonečných hor,horská jezera i na Pontensinu,ze které jsme před 4,5 hodinami vycházeli.

Fotím se u trojúhelníku označující vrchol,rozhlížím se kolem sebe a poslouchám nádherné ticho hor,které ruší jen příchozí mladá dvojice turistů.Po 20 minutách kochání mažu dolů.

Sestupuju pomalu a opatrně,protože na sněhu je to docela dobrá klouzačka,občas si hrábnu rukou do sněhu.Po hoďce už mám sníh za sebou,po trávě a kamenech se už jde přecejenom líp.

Nad stanicí lanovky u Alp Languard se ještě občerstvuju výbornou vodou z pramene a fotím si zdálky dnes dosaženou třítisícovku a poté pokračuju dolů.

Po půl šestý jsem na parkovišti u auta,kde už na mě čekají holky.Nasedáme a přes St.Moritz a Julierpass se vracíme do kempu.

Ještě než tam dorazíme,tak se stavíme ve vesnici Sils,a jdeme se podívat na zříceninu místního hradu.

 

20.7.pondělí

Poslední den naší dovči jsme se rozhodli využít k návštěvě jediného Národního parku ve Švýcarsku,nacházejícího se na východě u italských hranic.

Jako výchozí bod jsme zvolili Zernat,odkud se vydáváme na5-ti hodinovou procházku.Cesta vede lesem a stoupá vzhůru do výšky 2000 m,k chatce Bellavista,kde si dáváme sváču.

Potom pokračujeme po lesní pěšině zpět do Zernetu,cestou pozorujeme okolní faunu i floru a Monče a Péťě se podaří zahlídnout i zmiji.

Kolem pátý jsme u auta a jedeme zpátky do kempu.Po cestě ještě nakupujeme masíčko a tak poslední noc na dovče grilujeme.

 

21.7. úterý

Ráno balíme stan,nakupujeme nějaký jídlo a před polednem opouštíme zemi helvétského kříže.

Jedeme okolo východního břehu bodamského jezera a tak si v Rakousku dáváme 2 hodinovou přestávku a koupeme se v jezeru.

Po půl třetí vjíždíme na německou dálnici a přes Momingen,Norimberg a Cheb se vracíme kolem 20.hodiny do K.varů.

 

 

Závěr

Dovolená splnila naše očekávání a až na pár vyjímek jsme viděli,co jsme chtěli.I počasí bylo kromě dvou propršených dnů pěkný.

Švýcarsko má spoustu středověkých i pravěkých památek,a o přírodních krásách v podobě vodopádů,jezer a samozřejmě hor snad ani psát nemusím.

Mysleli jsme si,že ve Švýcarsku nebude problém se domluvit anglicky,ale hlavně ve francouzský části si bez znalosti francouzštiny moc nepokecáte.Ale kromě jazyka jsme žádné velké rozdíly mezi různými kantony moc nezaregistrovali.

Je pravda,že země helvétského kříže mě nenadchla tak jako severské země nebo britské ostrovy,ale zase nás vyšla na polovinu,takže celkem zajímavá dovča za slušný peníze.

Co se týká dopravy,tak žádný problém (snad jenom kdyby švýcaři dávali blinkr na kruháči),dokonce i benzín byl levnější než u nás (ale bohužel to byla jediná levná věc ve Švýcarsku).

Kempy byly na hodně slušný úrovni,jediný co mi tam chybělo,byly kuchyňky,ale měli jsme svůj vlastní vařič,takže žádná tragédie.

 

 Monča:

Takže suma sumárum dovča opět krásná,hornatá,zelená,slunečná a upršená(ale jen malinko,i když nás to málem jednou vyplavilo).

Fialovou kravičku Milku jsme teda k mému velkému zklamání neviděli,tak jěště,že jsme si ji přivezli z Čech(tu čokoládovou přeci!!).

Taky doporučuji rychlokurz němčiny nebo francouzštiny.Angličtina tady totiž není v modě či co??? Jinak to jistí v dobrým a šťastným případě ruce a nohy.

Hitem této dovolené byly Corneta,kterými jsme se s Peťulou tláskali jedna radost.Mňam mňam.     

A dovolené je konec.

Praktické info

 1f - 17kč

dál.známka - starší přes int. - 350kč

benzín natural 95 1,5f - 26kč

parkování  1-1,5f - 17-26kč

kemp 3 os.,stan,auto/noc 25-40f - 420-780kč

vstupy(hrady,vodopády,atd) 10-15f - 170-250kč

zmrzlina 2-4f - 34-68kč

ceny v supermar. 2-3x dražší než v ČR

celkem dovča vyšla za 3 os. na  25000kč

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Doporučuji

(Karel a Jana, 20. 7. 2013 11:30)

Váš cestopis byl naší inspirací. Od 6. do 16.7.2013 jsme z velké části kopírovali Vaší trasu. Navštívili jsme navíc Zermatt a vynechali okolí Churu.

Díky za inspiraci a přejeme krásné cestování po Evropě.